Kolik lidí je potřeba k napsání epilogu?

Mohlo by se zdát, že úpravou obálky a návrhem sazby práce knižního grafika končí. V případě knihy Běsa však její autorka Dita Táborská přišla ještě s jedním návrhem: co epilog knihy napsat rukou?

Skvělý nápad, řekla jsem si — jde totiž o Běliny deníkové záznamy z psychiatrické léčebny, takže ruční písmo podpoří jejich autentičnost.

Když jsme s autorkou začaly nadšeně plánovat detaily, netušila jsem, že mě čeká šedesát stran ručně psaného textu, otlačené prsty a emocionální horská dráha. Kromě toho, že písmo bylo třeba výrazně stylizovat a jeho charakter pak v celé délce udržet, stály jsme před výzvou záměrně do textu nasekat gramatické chyby. Uff! Na pomoc jsem přizvala také spisovatelku Petru Dvořákovou, která mi pomohla s obrázky kreslenými „mimoděk“ na okraj, o zápisky terapeutů se pak postaraly tři kolegyně z redakce.

Kolik lidí je tedy potřeba k napsání epilogu? Šest. Ale řeknu vám — je to fakt zábava!